Noční můra nebo já už nevím

Včera v noci jsem měl bláznivej sen. Kupodivu jsem si ho docela zapamatoval. Zdálo se mi, že jsem se ráno probudil a zbláznil se. Nebylo zas tak složité to zjistit, protože vedle mě na posteli seděli Sadám, Usáma a Bush junior. George se pořád snažil kamsi bezvýsledně dotelefonovat, Usámovi se řinula z utržené nohy krev na mojí pelest a Sadám jenom tak seděl a na jeho tváři se rýsoval úsměv, který jsem naposledy viděl u těžkých pacientů beřkovického ústavu. V klidu jsem smotnul brko, dal si práska a podal joshe (jointa) Usámovi.

Vím že jsem porušil zásady protokolu a první měl dostat George, ale vím jaký zarputilí bojovník proti kouření to je, tak jsem se ani nesnažil. Musíme přivolat lékařskou pomoc pro Usámu nebo vykrvácí, povídám Georgovi a chtěl jsem mu vytrhnout tel. z ruky. To prase si nezaslouží pomoc, odpověděl a dodal, jen co se spojím se speciální jednotkou, ta to tady uklidí.


Měl jsem v pokoji velký nepořádek, tak jsem zpočátku nechápal jak to myslí a všechno mi došlo pozdě. Nebyl čas se hádat o blbostech musel jsem Usámovi poskytnout první pomoc jinak by vykrvácel.

Jsi bezvěrec, ale děkuji ti, ostatní je na mocném Aláhovi zasípal a opírajíc se o zeď ztěžka oddychoval . Najednou jsem si všiml, že Sadám odkudsi vyštrachal moji CZ75 9mm a začal na mě a George mířit. Uhni stranou ať můžu odprásknout toho krvelačnýho kovboje. Když zjistil, že nemá náboje začal mě přesvědčovat ať mu dám patrony, že ví o mém zbrojáku.

Půlka joshe byla ve mně a začal jsem mít pěknou melu a přestal chápat tyhle tři týpky. Někde jsem ty náboje vyštrachal, ale Sadámovi je dát odmítl. Nakonec to všechno vyřešil George, jak jinak. Dovolal se. Než ke mně vtrhli Delta Force, první měl děravé čelo Sadám, protože mířil na George. Dostal ho snajper ze střechy protějšího baráku. Není dobré na někoho mířit. Když se sesul na mojí deku, Usáma mu s výkřikem, „Aláh je mocný“ s posledních sil vytrhl pistoli a chtěl zamířit. Na víc se nezmohl byl okamžitě mrtev.

To už bylo na mě moc vzal jsem pistoli hlavní dolu do jedné ruky a začal řvát, že není nabitá. Pak jsem ucítil jen silné štípnutí a dál to už nejde popsat slovy. Skok jinam, do těžko popsatelné šílené krajiny. Ostré záblesky křiklavých barev a všudypřítomný hukot mě trochu rozhodili a několikrát jsem zařval. Najednou se přede mnou zjevila podivná bytost s obrovskou hlavu z které vyrůstala podivná chapadla. V nich držela velké noviny nebo plakát, už nevím, ale stálo tam zhruba toto: Po zuby ozbrojení nejhledanější zločinci byli dnes konečně dopadeni. Po krátké přestřelce byli oba zabiti. Byl též dopaden fanatický přívrženec hizballahu ze střední Evropy a zabit při pokusu o útěk snažíc se prostřílet těžkým kulometem a granáty. Prezident se stal hrdinou a získal 15 % volebních hlasu navíc. Byl zvolen do dalšího období. Je fakt dobrej.